Vesmír a Příroda | Mlhoviny a galaxie

Planetární mlhoviny

Planetární mlhovina je astronomický objekt, skládající se z přibližně kulové, zářící obálky plynů, tvořený jistými typy hvězd na konci jejich života. Tento pojem nemá žádnou souvislost s planetami, název pochází z domnělé podobnosti se vzhledem obřích planet. Jev netrvá dlouho, trvá jen několik tisíc roků, z typického života hvězdy, dosahujícího několik miliard let. V naší Galaxii známe asi 1 500 těchto objektů.

Planetární mlhoviny jsou důležitými astronomickými objekty, poněvadž hrají klíčovou roli v chemickém vývoji galaxie, vracejí materiál do mezihvězdného prostoru a obohacují jej tak o těžké prvky, produkty jaderné syntézy. V jiných galaxiích jsou planetární mlhoviny jedinými pozorovatelnými objekty poskytujícími informace o chemickém složení.

V posledních letech přinesl Hubbleův vesmírný teleskop – HST snímky, které odhalily, že mnoho planetárních mlhovin má velmi složitou a různorodou morfologii. Mechanismu vzniku tak široké palety tvarů a rysů dosud nebylo zcela porozuměno.

Nyní se podíváme na některé planetární mlhoviny

Spirální galaxie NGC 1300 NGC 6543 - Kočičí oko - Drak - Dra NGC 6751 - Orel Aql

NGC 7293 Planetární mlhovina Vodnář - Aqr NGC 2346 - Jednorožec - Mon NGC 2392 Eskymák Blíženci - Gem

Mlhoviny

V prostoru mezi hvězdami se nachází množství mezihvězdné látky, která se skládá z prachu a plynu. Největší hustota mezihvězdné látky je v rovině galaktického disku, kde není látka rozložena rovnoměrně. Zde se tato látka shlukuje do oblaků, kterým říkáme mlhoviny. Tento název pochází z latinského mrak, mlha, pára nebo kouř. V astronomii se takto označují mlhavé objekty, které září vlastním světlem, a objekty, které samy nezáří a jsou vidět díky jasnému pozadí nebo rozptylu záření z jiného zdroje. Jako mlhoviny jsou také označovány objekty, které mají charakter mlhoviny nejen ve viditelném světle, ale i v jiných částech spektra. Do 19. stol. byly za mlhoviny považovány například i galaxie a další objekty, které nebylo možno přesně odlišit od hvězd. Tyto omyly odhalilo až použití prvních spektroskopů, které pomohly objevit zprvu záhadné nebulární spektrální čáry. Následně byly nalezeny i mlhoviny vně naší Galaxie.

Poměr prachu a plynu v mlhovinách není vždy stejný a podle toho se mlhoviny také mnohdy rozdělují. Hmotnost oblaků je asi jedna desetina hmotnosti zářících hvězd v galaxii. Prachovou složku tvoří prachové částice a plynnou molekuly, atomy a elementární částice.

Temné mlhoviny

Někdy jsou známé jako absorpční ( pohlcující ) mlhoviny. Jsou to tmavé koncentrace plynu a prachu, který často obsahuje hvězdy, které se uvnitř vytváří. Temné mlhoviny mohou být vidět, jestliže zakrývají část jasné mlhoviny (např. mlhovina Koňská hlava – Horsehead Nebula) nebo jestliže zastiňují hvězdy na pozadí (např. Uhelný pytel – Coalsack).

Galaxie

Galaxie je hvězdná soustava, složená z hvězd, mlhovin, hvězdokup a mezihvězdné hmoty. Slovo galaxie pochází z řeckého názvu naší Mléčné dráhy Kyklos galaktikos.

Hvězdy se vždy nacházejí ve skupinách, nazývaných galaxie. Drží při sobě působením gravitačních sil a jednotlivé části obíhají kolem společného středu. Dříve se o tom spekulovalo, ale dnes již existují důkazy, že se ve středu většiny z nich nacházejí černé díry. Ani naše Galaxie není výjimkou. Galaxie se dále shlukují do Místních skupin, Kup galaxií a Nadkup galaxií.

Typy galaxií

Galaxie existují ve třech základních typech : eliptické, spirální a nepravidelné. Naše vlastní galaxie - Galaxie - Mléčná dráha - je rozsáhlá spirální galaxie, která měří na délku asi 100 000 světelných roků a šířku asi 30 000 světelných roků. Obsahuje okolo 300 miliard hvězd a její celková hmotnost je zhruba tři až šest bilionů Sluncí, (1 bilion = 1 000 000 000 000 ). Slunce má hmotnost 1,99×10³⁰kg. Naše Sluneční soustava se nachází přibližně 30 000 světelných roků od okraje Galaxie.

Ve spirálních galaxiích mají ramena přibližně tvar logaritmické spirály a teoreticky se dá dokázat, že tento vzor vznikl rozrušením jednotné rotující hvězdné hmoty. Stejně jako rotující i spirální ramena rotují kolem společného středu, avšak dochází k tomu tzv. konstantní úhlovou ryhlostí.To znamená, že hvězdy vstupují nebo vystupují ze spirálních ramen. Předpokládá se, že spirální ramena jsou oblasti s vysokou hustotou hvězd. Když se hvězdy pohybují směrem do ramena, zpomalí se jejich rychlost a tím zvětší svojí hustotu. Je to podobné, jako "vlna", zpomalujících se aut na přeplněné dálnici.

Klasifikace galaxií

Podle tvaru dělíme galaxie na :

· spirální galaxie - S

· spirální galaxie s příčkou - Sb

· čočkové galaxie - SO

· eliptické galaxie - E

· nepravidelné galaxie - I

Naše Galaxie patří do tak zvané Místní skupiny galaxií, společně s galaxií v Andromedě - M 31, která je v této skupině největší. Skupina obsahuje asi 30 galaxií v prostoru asi 1. megaparseku - 1 Mpc, 3,26 milionů světelných roků. Tato Místní skupina je součástí tzv. Kupy galaxií, jenž má název Kupa galaxií v Panně.

Vysvětlivky ke vzdálenostem v astronomii :

· Astronomická jednotka - AU (AJ) střední vzdálenost Země - Slunce - 150 milionů kilometrů - 150⁶ km

· Světelný rok - Ly, (sv.r.) rychlost, kterou urazí světlo ve vakuu za jeden rok - 9,5 bilionů kilometrů - 9,5¹² km.

· Parsek - pc - vzdálenost 3,26 světelného roku

· Násobky parseku - 1 kiloparsek - kpc - tisíckrát větší, 1 megaparsek - 1Mpc - milionkrát větší.

Snímky některých galaxií a mlhovin

Typ spirální galaxie Galaxie M 104 Sombrero Mlhovina Kočičí tlapka

Mlhovina M 20 - Trifid Extra galaxie Systém galaxií v infračerveném spektru